Historie ovocné školky

Poloha města Kyjova v nadmořské výšce kolem 200 m, roční úhrn srážek 550 - 600 mm, sluneční svit kolem 1800 hodin za rok a v neposlední řadě půdní podmínky určují kyjovsko jako oblast vhodnou pro pěstování ovoce, zvláště teplomilných druhů.
Základním předpokladem pro vysazování sadů je vypěstování kvalitních stromků.
Před 2. světovou válkou existovaly malé ovocné školky při zimní hospodářské škole. Byla to škola pro zvýšení vzdělání rolníků. Tato ovocná školka zásobovala svým materiálem jen nejbližší okolí.
V roce 1951 je v Kyjově založena samostatná školka, jejím provozovatelem je zemědělský družstevní podnik Zelina. Místo, kde byly vysázeny první podnože, se nacházelo na západním okraji Kyjova, za areálem nemocnice. Celková plocha byla kolem 4 hektarů. Na ní bylo vysázeno hned v prvním roce 100000 podnoží.
Prvním vedoucím se stal pan Jaroslav Švec, který předtím pracoval v ovocných školkách Victoria v Želešicích u Brna. Byl jediným odborně vyučeným pracovníkem. Jinak pracovní kádr tvořily převážně mladé ženy, které se základům školkaření učily až na pracovišti.
Prvního uznání se dostalo školce v roce 1953, kdy ji navštívili pracovníci ze želešických školek. Po prohlídce jejich vedoucí pan Maršálek vyslovil uznání nad množstvím i kvalitou výpěstků.
Dalším provozovatelem školky se staly Moravské konzervárny. Jejich dobrým počinem bylo ulehčení namáhavé ruční práce zakoupením dvou kusů benzinových motorobotů značky PF-62.
Dokladem úspěšné práce byly medaile, diplomy a čestná uznání z mnoha výstav doma i v zahraničí. Nejvýznamnější jsou snad medaile z mezinárodní výstavy v Erfurtu v letech 1961 - 1966.
Dnem 1.1. 1967 začala v historii školky nová epocha. Místní JZD Družba ji odkoupilo od konzerváren za 1 milon korun, ale již v témže roce tržba z produkce stromků činila 2 miliony korun.
Začlenění do družstva bylo výhodné i pro školku. Pozemky nebylo třeba již pronajímat, zlepšila se i úroveň mechanizace. Byla postavena menší provozní budova, ruční vyrývání stromků nahradil vyorávací pluh, velkými pomocníky se staly dva malotraktory, postřikovač a sázeč podnoží.
V dalších letech narůstala potřeba ovocných stromků a produkce se zvyšovala, až se ve školce sázelo 250000 ks podnoží ročně.
V roce 1993 se dostalo kyjovské družstvo do likvidace a ovocnou školku i část družstva od té doby provozuje ZEMSPOL, spol. s r.o.